Tento článek byl původně publikován na stránkách Euractiv.

Ve čtvrtek (4. února) zahájí vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní  Josep Borrell svůj dvoudenní program v Ruské federaci. Tato návštěva se již stihla dostat pod palbu kritiky, včetně té ze strany Evropského parlamentu, a to kvůli kombinaci jejího problematického načasování, konečného cíle a nejasností kolem programu a schůzek, které se v Moskvě uskuteční.

Mnozí se obávají, že šéf evropské diplomacie jede do Moskvy proto, aby předal zprávu požadovanou některými členy EU, tedy zjistit limity možné spolupráce s Ruskem Vladimira Putina, aniž by si zcela znepřátelil ostatní státy EU a překročil některé červené čáry stanovené pěti hlavními principy EU.

Jedná se právě o těchto pět klíčových oblastí spolupráce mezi EU a Ruskem z roku 2016, zejména o pravidlo číslo pět o podpoře ruské občanské společnosti a mezilidských vztahů, po nichž nyní vedení Kremlu šlape a zadupává je do země.

Joseph Borrell ale mezi nimi nemůže dělat kompromisy a musí na toto kritické zhoršení demokracie a lidských práv jasně a hlasitě reagovat.

Ruské domácí represe

Za posledních několik měsíců Rusko zažilo jedny z nejhorších represí a tlaku na občanskou společnost, nezávislá média a opozici za dlouhou dobu.

Během posledních dvou týdnů ruské úřady opakovaně zneužívaly svou moc a na základě nedávno prosazených nových právních předpisů zadržely bezprecedentních 10 000 pokojných demonstrantů, kteří vyšli do ulic na protest proti zadržení Alexeje Navalného, ale také nesmírné korupci a snižování životní úrovně.

Nedávná legislativní ofenzíva vycházející z mnohačetných dodatků k ruské ústavě, které byly přijaty za pochybných podmínek červenci 2020, zvýšila tlak na kritiky Putinova režimu. Nová legislativa se vyznačuje hned několika typickými rysy a zhoršující se tendencí v oblasti demokracie a lidských práv. Od zpřísnění zákona o zahraničních agentech a kontroly nad jejich činností či ztěžování organizování veřejných akcí až po izolaci a ústup od mezinárodních norem a hodnot ztělesněných v mezinárodních organizacích typu Rady Evropy nebo OBSE, nová legislativa znamená zásadní proměnu pro fungování občanské společnosti v Rusku. Legislativa má za úkol rozdělovat a omezovat manévrovací prostor občanské společnosti, zejména před zářijovými parlamentními volbami.

Ještě důležitější pro Západ je, že Rusko nyní potlačuje prakticky všechny prostředky svobodné výměny názorů, mezilidské kontakty i spolupráci se světem. Všichni jejich účastníci se totiž mohou stát obětí nových pravidel a další položkou na černém spisku ruské vlády. To neplatí pouze pro domácí hráče, ale také pro mezinárodní organizace s pobočkami v Rusku, včetně německých politických nadací a dalších.

Důsledky těchto kroků tvrdě dopadají také na sítě a platformy sdružující aktéry z Ruska a zbytku světa.  Pravidla hry se mění právě teď a před našima očima.

Jak by měla EU reagovat

V tomto kontextu se zdá být Borrellova návštěva a jakékoliv snahy o oteplení vztahů s Ruskem špatně načasované.

Cesta by však mohla mít alespoň určitou hodnotu, pokud by byla chytře proměněna v jasnou manifestaci evropského postoje vůči dění v zemi. K tomu je však zapotřebí vyjádřit jasnou podporu nezávislé občanské společnosti, médiím i akademické obci, které se v poslední době ocitly pod tlakem. Vhodná by byla i fyzická schůzka s jejich zástupci – a nikoli vládou ovládanými důvěrníky. Existuje hned několik způsobů, jak toho lze dosáhnout a mít i symbolický dopad na budoucí vztahy mezi EU a Ruskem.

Jedním z nich je návštěva Sacharovova centra pojmenovaného podle sovětského vědce a disidenta Andreje Sacharova. V roce 2021 oslavujeme jeho 100. narozeniny a navštívit místo připomínající jeho památku a odkaz, ale také nabídnout vzácný bezpečný prostor pro diskuzi, by nebylo jen planým gestem. Sacharovovo centrum je také ideálním místem pro setkání se skutečnými aktéry občanské společnosti a obránci lidských práv, na které Putinův režim cílí nejvíce.

Tato volba by byla logičtější než oficiální debaty s představiteli ruského režimu nebo prezidentské rady pro občanskou společnost a lidská práva, jejichž šéf Valerij Fadějev zpochybnil mírumilovnost všech 5 414 osob zadržených během protestů minulý víkend.

Josep Borrell by měl také jasně hovořit o červených linií pro budoucí evropské angažmá s Ruskem. Například včerejší trest odnětí svobody pro Navalného nebo pokračování represí a kriminalizace pokojných demonstrantů dává tušit, že ruský režim nejeví o vztahy se Západem skutečný zájem. Mnozí na Západě v tomto kontextu navrhovali Borrellovi setkání s Navalným v jeho cele, kam – podle vyjádření evropských lídrů a členských států – ale nepatří.

Vysoký představitel EU by se v Moskvě také mohl ptát svého protějška Sergeje Lavrova na závažné korupční schéma odhalené Navalného týmem v podobě paláce v Gelendžiku. Palácová aféra vyvolala v ruské společnosti značný zájem, a na téměř dvě hodiny trvající vyšetřování s více než 100 milionů zhlédnutí Kreml rozhodně nepodal vyčerpávající vysvětlení.

Hlavní zprávy především

Existují různé prostředky, jak tuto stěžejní zprávu ruskému režimu předat, ale konečný cíl a poselství by měly být stále stejné.

Evropa nemůže Rusku dělat ústupky v jedné z pěti oblastí, aniž by se pokrok rozvíjel i v těch ostatních. Pokud se Kreml rozhodne omezit kontakty a spolupráci s Evropany, nelze v jiných otázkách dosáhnout výrazného pokroku, a to ani v oblastech potenciálního společného zájmu, kterými jsou například změny klimatu, řešení pandemie COVID-19 či bezpečnostní agenda.

Více za více a méně za méně, jak EU ráda říká v souvislosti s regionem Východního partnerství.

EU by se mohla inspirovat USA a jejich novou administrativou Joea Bidena, která se na jedné straně dohodla s Ruskem na prodloužení nové smlouvy START o dalších pět let, ale na té druhé zůstala důsledná a konzistentní v hlasité kritice porušování demokracie a lidských práv stejně jako agresivního chování Ruska na Ukrajině i jinde ve světě.

Debaty o evropsko-ruských vztazích s námi zůstanou i v nadcházejících týdnech a měsících, kdy bude Evropská rada diskutovat a případně činit budoucí strategická rozhodnutí o svém budoucím postoji vůči Putinovu Rusku.

Stejně jako v minulosti si Rusko bude muset vybrat, zda chce skutečně spolupracovat nebo pokračovat v izolaci a agresi doma i v zahraničí.

A pokud návštěva Josepa Borrella nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu, než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo.

EU bude oceňována a uznávána, když se bude zasazovat o své hodnoty a základní principy, na nichž je postavena a které se snaží prosazovat v zahraničí. Pouze tímto způsobem může být EU považována za aktéra, a ne za servilního návštěvníka v nouzi.

Pane Borrelle, máte to ve vlastních rukou, prosím, udělejte tu správnou věc!

Image source: Wikimedia Commons