Projekt MapInfluenCE zkoumá vliv Číny, Ruska a jiných autoritářských režimů ve střední Evropě, konkrétně v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Komparativní povaha projektu umožňuje identifikovat, jaké strategie a nástroje Čína a Rusko používají, kde dochází k souhře a kde si naopak konkurují.
Naše témata
Dlouhodobě se věnujeme analýze obrazu Číny v českých, polských, maďarských a slovenských médiích. Zaměřujeme se na celkový obraz Číny v mainstreamových i alternativních, veřejnoprávních i soukromých médiích a na způsoby, jakými jednotlivá média pokrývají dílčí témata. Mezi nimi například lidská práva v Číně, čínské investice, ekonomickou spolupráci s Čínou, budování sítí páté generace (5G) apod. Zajímá nás i pronikání pročínských narativů do médií.
Jako první jsme na datech dokázali souvislost mezi investicí do médií a změnou narativu – v okamžiku vstupu čínského investora média začala informovat o Číně výhradně pozitivně. Neutrální a negativní zpravodajství o Číně vymizelo. Na základě našich informací Evropská unie a některé členské státy (včetně ČR) zařadily média do své legislativy týkající se prověřování zahraničních investic.
Jsme přesvědčeni, že média vlastněná investory z nedemokratických zemí jsou využívána jako nástroj pro šíření stanovisek zahraničních vlád a jejich činnost tak může ohrožovat zahraničněpolitický konsenzus, ovlivňovat politické preference obyvatelstva a přispívat ke štěpení společnosti.
Zkoumáme strategii a taktiku, kterou Čína při pronikání do střední Evropy používá. Čína je v zemích Visegrádu (V4) relativním nováčkem a chybí jí potřebná infrastruktura k prosazování přímého vlivu. Od počátku se proto spoléhá na místní politické a ekonomické elity, které mají vlastní zájem na spolupráci s Čínou. K rozšíření na další úrovně (komunální politici, akademici, novináři apod.) došlo až v poslední dekádě, jde tedy o relativně nový, ale o to dynamičtější fenomén.
Čína ve střední Evropě nepoužívá jednotný postup – jejím cílem je vytvořit si ve všech zemích přátelské prostředí pro své zájmy, ale taktika, kterou volí, se liší v závislosti na místním politickém klimatu, geopolitickém významu dané země nebo úrovni vzájemných vztahů. Prvotním nástrojem bývají odměny („cukr“). K použití nátlaku („biče“) se Čína uchyluje v otázkách souvisejících s její teritoriální integritou a suverenitou, zejména v případě Tibetu nebo Tchaj-wanu. Čína dopředu signalizuje použití „biče“ a nastiňuje jeho dopady s cílem přinutit protistranu k ústupkům. Efektivita tohoto přístupu závisí na tom, zda druhá strana věří, že Čína případné hrozby uskuteční, a také na rozsahu možných škod.
Analyzujeme tvorbu, obsah a šíření pročínských narativů nejen v mainstreamových médiích, ale i v alternativních médiích a na sociálních sítích. Sledujeme tzv. „diplomacii vlčích válečníků” a zvýšené aktivity čínské zahraniční propagandy spojené s protesty v Hongkongu, represí v Sin-ťiangu, šířením dezinformací o původu COVID-19, „vakcínovou diplomacií” apod. Věnujeme se hybridním operacím a souběhu čínských a ruských snah v šíření svého vlivu v zemích střední Evropy a analyzujeme jejich efektivitu. Zajímá nás pronikání čínských narativů do médií šířících proruskou propagandu, využívání služeb PR agentur, spolupráce se zdejšími médii na sdílení obsahu, najímání influencerů a další nepřímé prostředky ovlivňování mediálního prostředí a veřejné debaty.
Díky komparativnímu charakteru projektu jsme schopni rychle zachytit nové trendy v čínské propagandě a dezinformacích a ověřit, zda se objevují i v dalších zemích střední Evropy. Dokážeme také analyzovat, zda a jak se obsah a forma sdělení v jednotlivých zemích liší a jaké faktory tyto společné nebo odlišné charakteristiky vysvětlují.
Zaměřujeme se na to, jak Čína ovlivňuje politické a ekonomické elity v zemích střední Evropy, na vazby mezi podnikateli se zájmem o dobré vztahy s Čínou a politickou sférou, na diskurz o Číně v národních parlamentech a na strategickou korupci. Díváme se na narativy, které klíčoví hráči prezentují v médiích, ale i na vazby, které nejsou medializované. Pro případ České republiky jsme v roce 2018 vytvořili interaktivní mapu, která vizualizuje vztahy mezi klíčovými aktéry. Mapa je založena na informacích pocházejících výhradně z veřejných zdrojů a ukazuje propojení na základě například příslušnosti k politické straně, současných i minulých obchodních aktivit, medializovaných osobních vazeb apod.
Kromě toho jsme také analyzovali postoje politických stran nebo i konkrétních politiků k Číně za uplynulé dekády. V Maďarsku a České republice jsme pokryli debaty o Číně na půdě Poslanecké sněmovny za uplynulých 25 let (mezi lety 1993-2018). Věnovali jsme se i vývoji v Polsku a na Slovensku.
Věnujeme se způsobům, jakými se Čína snaží ovlivňovat akademické prostředí ve střední Evropě. Mezi nástroje, které Čína používá, patří finanční podpora chodu akademických center, sponzorování kurzů o Číně, finanční podpora jednotlivých akademiků, tlak na (auto)cenzuru vědeckých pracovníků a pedagogů, ovlivňování čínských zahraničních studentů nebo Čínou zřizované Konfuciovy instituty. Zajímá nás ochrana domácích akademických pracovišť před čínským vlivem a omezováním akademické svobody, krádežemi duševního vlastnictví apod.
Nejsme a priori proti akademické spolupráci s čínskými institucemi. Podporujeme však zvýšení informovanosti a odolnosti vysokých škol v otázce potenciálních rizik spolupráce a také apelujeme na větší transparentnost v otázce jejího obsahu a podmínek, včetně financování. Současně však považujeme za zásadní, aby si univerzity zachovaly svou akademickou autonomii.
Zaměřujeme se na analýzu pozice zemí Visegrádu v rámci evropského přístupu vůči Rusku. Zajímají nás také bilaterální vztahy mezi zeměmi V4 a Ruskem. Právě ty totiž vytváří základ pro interakci mezi Ruskem a střední Evropou. Rozdrobená pozice visegrádských zemí vůči Rusku (od polského odmítání až po maďarské snahy o aktivní spolupráci) z regionu také činí zajímavý cíl pro ruskou zahraniční politiku, která se vůči Evropě tradičně nese v duchu principu „rozděl a panuj”. Zaměřujeme se proto právě na tuto rozpolcenost, zájmy národních elit a slabou společenskou odolnost vůči ruským zásahům, včetně těch v informačním prostoru.
Díváme se také na roli V4 ve vztazích s Ruskem v rámci společné evropské zahraniční politiky a skrz angažmá v Bruselu, které prochází v poslední době dramatickými změnami.
Projekt MapInfluenCE se dlouhodobě věnuje mapování obrazu Číny ve středoevropských médiích, přičemž nejnovější výzkumný projekt kombinuje právě zkušenosti získané z předchozích podrobných analýz a odborné znalosti specifického prostředí alternativních médií, která jsou známá svými proruskými tendencemi.
Úsilí Ruska a Číny o získání vlivu ve středoevropském mediálním prostředí bylo v minulosti analyzováno převážně odděleně a otázka, zda Rusko a Čína spolupracují při šíření narativů, zůstávala po dlouhou dobu z velké míry nezodpovězena. Náš výzkum tedy přináší odpovědi na základní otázku o povaze prolínání čínských a ruských narativů a poskytuje komplexní a jedinečnou analýzu informování o klíčových tématech spojených s Čínou ze strany středoevropských alternativních médií. Zároveň přináší nový vhled do fungování samotné alternativní mediální scény.
Mapování prolínání čínských a ruských informačních operací, jejich strategií a prostředků se budeme věnovat i nadále. Válka na Ukrajině ukázala důležitost tohoto tématu a rostoucí tendence Číny a Ruska sdílet narativy, převážně v situacích, kdy je to výhodné v jejich úsilí o reformování mezinárodního prostředí tak, aby lépe vyhovovalo potřebám autoritářských států.