Projekt MapInfluenCE připravil interaktivní mapu  zobrazující vztahy mezi některými známými českými politiky a podnikateli s vazbou na Čínu. Interaktivní mapa je aktualizovanou verzí projektu z roku 2018, který se věnoval výzkumu vytváření agendy podporující bližší vztahy s Čínou ve veřejném diskurzu. Vzhledem k dynamicky se měnící situaci v posledních letech a také nové politické realitě po parlamentních volbách na podzim 2021 jsme doplnili vizualizaci o nové aktéry, vazby i aktuální informace.

Tato mapa je založena na informacích pocházejících výhradně z veřejných zdrojů, včetně obchodních rejstříků nebo novinových článků, a ukazuje propojení na základě (deklarované) příslušnosti k politické straně, současných i minulých obchodních aktivit, známých pracovních kontaktů apod. Vizualizace znázorňuje volné či těsné propojení mezi některými aktéry, kteří mají spojení s Čínou. Ukazuje ale také napojení na další osoby, kde není vztah k Číně přímý- byly zařazeny pouze pro ilustraci dalších vazeb a protože se objevovaly ve spojitosti s hlavními aktéry (např. u poradců významných politických představitelů byli vizualizováni i tito političtí představitelé pro znázornění přímého spojení, kteří aktéři napojení na Čínu měli na český politický a státní aparát). Zobrazena jsou i některá propojení domácích aktérů na business se zájmy v Číně. Záměrem interaktivní mapy není hodnotit osoby a instituce, které se v mapě objevují, ale umožnit vizuální představu hlavních uzlů spojení. Autoři výslovně upozorňují na to, že skutečnost, že se dva aktéři v profesním nebo osobním životě znají, sama o sobě nic nedokazuje.

Říjnové parlamentní volby zamíchaly kartami a změnily rovnováhu sil ve sněmovně. ČSSD, která je na základě vizualizace jedním z klíčových propojení aktérů s vazbami na Čínu, se do poslanecké sněmovny neprobojovala. Stejně tak KSČM, další strana, která konzistentně a dlouhodobě zaujímá pozitivní postoj vůči Číně, opouští sněmovnu. Na základě výsledků voleb lze předpokládat, že nadcházející vládu budou tvořit politické strany, jejichž volební programy naznačovaly kritičtější postoj vůči Číně. Například obě koalice, tedy SPOLU a Piráti a Starostové, ve svých programech zdůraznily spolupráci s Tchaj-wanem, posílení role lidských práv v zahraniční politice a vyloučení Číny a Ruska z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Na základě naší vizualizace je však patrné, že politické nebo ekonomické vazby na Čínu nebyly jenom doménou předchozí politické garnitury.

Jak pracovat s interaktivní mapou: Mapu doporučujeme otevřít v samostatném okně. Aktéry je možné vyhledávat pomocí funkce „search“ v levém horním rohu. Po kliknutí na aktéra se v levé části zobrazí profil aktéra a jeho vazby. V interaktivní mapě je také možné zafixovat a prozkoumat detailněji vazby jednotlivých aktérů kliknutím na „terč“ v pravém horním rohu. Pokud se vazby nezobrazují, upravte zaměření pomocí šipek nad a pod terčem.

V případě komentářů nebo návrhů týkajících se interaktivní mapy můžete kontaktovat datovou analytičku MapInfluenCE Veroniku Blablovou na veronika.blablova@amo.cz

Vizualizace spojení mezi českými politickými a ekonomickými aktéry s vazbou na Čínu

Z vizualizace lze usuzovat, že klíčovými uzly, kolem nichž se vazby větví, jsou někteří (političtí) podnikatelé a několik málo institucí. V síti vztahů, které propojují jednotlivce i instituce, si zaslouží zvláštní pozornost ČSSD. Ta se stala jakýmsi pomyslným inkubátorem politiků a podnikatelů, kteří byli spojeni s pročínskou politikou prosazovanou vládou Bohuslava Sobotky v letech 2014-2017.

Tato skupina zahrnuje současného prezidenta Miloše Zemana, který byl v letech 1993-2001 předsedou ČSSD. Prezident patří mezi dlouhodobé podporovatele ekonomické spolupráce s Čínou, kterou také celkem pětkrát navštívil. Dalším příkladem může být Jan Kohout, kariérní diplomat a člen ČSSD, od roku 2014 poradce prezidenta Zemana pro Čínu a zakladatel Institutu Nové hedvábné stezky (New Silk Road Institute Prague), který se v současnosti nachází v likvidaci. Kohout působil v letech 2011-2013 také jako prezident Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce. Od května 2021 byl Jan Kohout ve funkci náměstka ministra zahraničí Jakuba Kulhánka za ČSSD, který je bývalým externím poradcem čínské společnosti CEFC.

Mezi další vlivná jména patří Jan Birke, někdejší ředitel kabinetu premiéra Jiřího Paroubka, poslanec za ČSSD, a současně předseda krajského výboru sociálních demokratů v královéhradeckém kraji. Birke také jako starosta Náchoda rozvíjí vztahy s čínskými městy Kchaj-feng a Ťin-chua. Birkeovy vazby se neomezují pouze na politickou oblast – v roce 2010 pomohl skupině PPF získat v Číně licenci pro její společnost Home Credit. Od roku 2011 také působí na různích pozicích ve Smíšené česko čínské komoře vzájemné spolupráce.

K Birkemu lze přiřadit jeho někdejšího poslaneckého asistenta Tomáše Bůzka, který má vazby na několik klíčových organizací, jako je Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce nebo CEFC, kde působil jako tiskový mluvčí a člen představenstva. Dalším příkladem z ČSSD byl František Čuba, bývalý senátor který podpořil vznik další z klíčových organizací, Česko-slovensko-čínské komory, v Senátu a zároveň působil jako poradce prezidenta Miloše Zemana. Politickou záštitu této komoře poskytl také například Zdeněk Škromach, který v době jejího vzniku působil jako místopředseda Senátu.

Ztělesněním nového typu politického podnikatele se stal další z někdejších vrcholných politiků ČSSD Jaroslav Tvrdík. Po ukončení kariéry armádního důstojníka se po roce 2001 stal poměrně rychle vlivným členem ČSSD. Vystřídal několik rolí od ministra obrany přes volebního manažera až po poradce předsedy strany. V roce 2014 převzal Tvrdík roli prezidenta Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce a v roce 2015 se stal místopředsedou představenstva skupiny CEFC Europe, z níž se postupně stala mediálně nejznámější obchodní skupina reprezentující čínské investice v Česku. Předseda CEFC Jie Ťien-ming se dokonce stal osobním poradcem prezidenta Zemana.

CEFC investovala i do společností Empresa Media a Médea, vlastněné Jaromírem Soukupem. Ten kromě toho, že je vlastníkem TV Barrandov, na níž moderoval pořad Týden s prezidentem, byl také členem poradní rady Kohoutova New Silk Road Institute Prague. Tvrdík do CEFC přivedl i další bývalé významné české politiky – mezi nimi Štefana Füleho, bývalého ministra české vlády (a předtím Tvrdíkova náměstka na ministerstvu obrany), velvyslance ČR v NATO a evropského komisaře pro rozšíření, který byl členem dozorčí rady společnosti. Podobnou trajektorii opsala Marcela Hrdá, bývalá ředitelka pro transformaci Českých aerolinií (v době, kdy byl Tvrdík v letech 2003-2006 prezidentem společnosti), předsedkyně představenstva společnosti Empresa Media a také poradkyně ministra vnitra Milana Chovance do prosince 2017.

V roce 2018 kvůli finančním problémům společnosti CEFC, převzala podíly získané CEFC čínská státní společností CITIC a Tvrdík přešel do představenstva této společnosti, kde působí do současnosti. Kromě toho je také stále předsedou představenstva fotbalového klubu Slavia Praha a prezidentem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce. Tvrdíkův příběh by mohl skončit zde jako úvaha o schopném podnikateli, který spatřil unikátní příležitost v novém mezinárodním klimatu a plně ji využil ve svůj prospěch. Jde ale jen o část složitější linie vlivu hospodářských aktérů, která vyvrcholila reorientací zahraniční politiky, posvěcené z nejvyšších politických míst, včetně záštity prezidenta Miloše Zemana. 

Již v roce 2010 najala skupina PPF – oficiálně se sídlem v Nizozemsku, ale ve vlastnictví českého miliardáře Petra Kellnera – Jaroslava Tvrdíka, aby lobboval za její zájmy v Číně, zejména za společnost Home Credit. Tato společnost působila v Číně od roku 2004, nicméně až v roce 2013 obdržela celostátní licenci na poskytování spotřebitelských úvěrů. Právě v tomto období zahájila Česká republika obrat směrem k Číně. Propojení obou procesů zůstává s ohledem na důvěrnost klíčových informací jen hypotetické, ale logicky je nutné minimálně připustit jejich funkční souvislost.

Vazby politických představitelů na Čínu však jednoznačně nesouvisejí s jednou politickou stranou. Mezi dlouhodobé podporovatele spolupráce s Čínou patří také předseda KSČM Vojtěch Filip. Dalšími příklady z jiných politických stran mohou být někteří členové ODS, včetně bývalého předsedy vlády Petra Nečase, který byl členem poradní rady New Silk Road Institute Prague, nebo současného europoslance Jana Zahradila, který stál v čele poslanecké skupiny přátelství mezi EU a Čínou.

Případy CEFC a PPF ukazují na rizika vlivu podnikatelského prostředí na důležitou součást české zahraniční politiky, s potenciálně dalekosáhlými důsledky. Česká zahraniční politika se odklonila od předchozího kurzu vůči Číně bez veřejné politické debaty a bez zjevné redefinice svých strategických priorit, zato zjevně pod minimálně určitým vlivem zájmů specifických podnikatelských skupin, jejichž působení nenaplňovalo požadavky na transparentnost a veřejnou kontrolu. 

Podpora bližších vztahů s Čínou zhruba po roce 2018 polevila s tím, jak se velká očekávání o ekonomické spolupráci nenaplnila. Zájem CITIC, nyní vlajkové lodi čínských investic v Česku, o dlouhodobější ekonomické angažmá je diskutabilní. Na straně českého businessu čelí Home Credit problémům na čínském trhu a diverzifikuje svoje aktivity do dalších asijských zemí. Větší množství projektů na podporu vztahů, jako například New Silk Road Institute Prague Jana Kohouta, ukončilo svou činnost. 

Zdá se, že zlatá éra česko-čínských vztahů je minulostí a po parlamentních volbách na podzim 2021 může určitá část na Čínu orientovaných business skupin (alespoň částečně) ztratit politickou podporu. Navzdory těmto změnám bude důležité mapovat další činnost klíčových aktérů a jejich vliv na českou zahraniční politiku.

Pro interpretaci vazeb viz policy paper Vytváření pročínské agendy v Česku: aktéři, jejich role a vazby.