V médiích

V médiích2021-08-16T22:05:50+02:00

12. 4. 2022|

„Pro zahraniční vědce Čína představuje zemi neomezených možností, jež umožňuje financovat výzkum, který by byl v jejich vlastní zemi neproveditelný. Buď proto, že sehnat na něj prostředky by bylo v přebyrokratizovaném systému financování vědy příliš složité, nebo proto, že by byl výzkum odmítnut z etických důvodů.“

Ivana KaráskováIvana Karásková, Mezinárodní politika

12. 4. 2022|

„Jakákoliv podpora české odolnosti vůči agresivním krokům ze strany Kremlu je podle mého soudu jen vítaná a skutečně bychom se na to měli zaměřit. Jak vidíme v Polsku, na Slovensku i jinde, je to důležitý prostředek vlastní obrany.“

Pavel Havlíček, CNN Prima

11. 4. 2022|

„Dnes situace vypadá tak, že ruští vojáci mají od Vladimira Putina a nejvyššího velení pokyny, aby právě akcemi proti civilnímu obyvatelstvu zvyšovali politický tlak na vedení v Kyjevě a dosáhli určitých ústupků. Je to samozřejmě děsivé. Bohužel se to ale zdá být poslední taktikou ruské armády na Ukrajině.“

Pavel Havlíček, CNN Prima

6. 4. 2022|

„Rusko čeká od Číny, že bude neutrální a že jej bude podporovat v soupeření proti Západu. Oba státy vědí, že nemůžou očekávat vojenskou pomoc a zapojení do konfliktu.“

Filip ŠebokFilip Šebok, Novinky.cz

1. 4. 2022|

Čína se Rusko pravděpodobně nechystá „hodit přes palubu“, jelikož se jí hodí vystupovat jako neutrální hráč. Reálně Peking ale neutrální hráč není, například již od začátku invaze podporuje a šíří ruské narativy.“

Ivana KaráskováIvana Karásková, Hospodářské noviny

22. 3. 2022|

„Odtržení Ruska od západních trhů, technologií a finančního systému bude pro Čínu důležitou lekcí. Pravděpodobně dále posílí svou snahu o dosažení soběstačnosti v klíčových technologiích, kde je stále závislá na Západu.“

Filip ŠebokFilip Šebok, E15

17. 3. 2022|

„Jedna rovina rusko-čínského partnerství je rétorická. Má jasné limity. Není to vojenská aliance. Rusko nemá povinnost vojensky pomoci Číně a Čína nemá povinnost vojensky pomoci Rusku, ani v případě Ukrajiny.“

Filip ŠebokFilip Šebok, Novinky.cz

15. 3. 2022|

„Kromě symbolické podpory může mít návštěva v době války i praktický rozměr výměny informací a poměrů na místě včetně toho, jakou další podporu, pomoc a vybavení může Západ Ukrajině dodat.“

Pavel Havlíček, ČTK

12. 3. 2022|

„Čína se snaží vyvažovat tři různé cíle. Ten první je udržet dobré vztahy s Ruskem, druhý je vyvarovat se nějakému přílišnému poškození vztahů se Západem a ten třetí je deklarovat respekt mezinárodnímu právu, teritoriální integritě a suverenitě Ukrajiny.“

Filip ŠebokFilip Šebok, TV Nova

11. 3. 2022|

„Dnes je [v Rusku] pravděpodobnější nějaká varianta tzv. „palácového převratu“ než velká lidová revoluce. Nicméně ani to nelze v delším časovém horizontu vyloučit.“

Pavel Havlíček, Akuality.sk

10. 3. 2022|

„Od vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině 24. února hrálo Bělorusko z hlediska své podpory pro ruské vojenské operace velmi významnou roli. Z běloruského území byl totiž například veden úder proti severní části země, včetně akce proti hlavnímu městu Kyjevu, které je od hranice s Běloruskem vzdáleno pouhých 200 kilometrů.“

Pavel Havlíček, Deník Referendum

9. 3. 2022|

„Rusko se ponořilo do nejtemnějšího období své nezávislé historie po roce 1991. Tisíce a desetitisíce Rusů se před touto hrůzovládou snaží uprchnout kamkoliv do zahraničí, kam stále ještě létají letecké společnost.“

Pavel Havlíček, Deník N

8. 3. 2022|

„Čína se ve vztahu k Ruské invazi na Ukrajině snaží působit neutrálně. I proto se v klíčových hlasováních na půdě OSN zdržela. Z vyjádření čínských představitelů je však jasné, že v konfliktu sympatizuje s Ruskem.“

Filip ŠebokFilip Šebok, Deník Referendum

7. 3. 2022|

„Dnes vidíme velkou jednotu Západu vůči ruské invazi, ale předpokládám, že začne oslabovat. I z toho se může Čína poučit, když zhodnotí, že cena za invazi je sice vysoká, ale v dlouhodobém hledisku bude klesat.“

Filip ŠebokFilip Šebok, Aktuálně.cz

6. 3. 2022|

„V souvislosti s postupem ruských vojsk na jihu Ukrajiny, kde již Rusové dostali pod kontrolu město Cherson a směřují dále k Oděse, se stále více skloňuje možnost propojit ruský de facto zábor s tzv. regionem Podněstří, kde jsou již od začátku 90. let alokovány ruské jednotky.“

Pavel Havlíček, Info.cz
Go to Top