„Česká republika bývala vůči Číně velmi skeptická. Po přistoupení do EU jsme byli úplně nejpesimističtější zemí v celé Evropě. To se začalo měnit v průběhu globální finanční krize, kdy jsme chtěli být méně závislí na západních trzích, diverzifikovat obchodní toky. Stejným směrem se od roku 2012 začala dívat Čína s iniciativou Pásu a stezky. A tyto dva naproti sobě jdoucí trendy se střetly.“
Ivana Karásková, Seznam Zprávy„Ruské federaci se vojensky nedaří a on je jedním ze dvou hlavních viníků. Zodpovídá za to, že je ruská armáda ve světě zesměšňovaná a otevřeně se mluví o velké úrovni amatérismu a korupci. To vše padá na ramena Sergeje Šojgua a mělo to vliv na to, že již dnes není jedním z Putinových nejbližších oblíbenců.“
Pavel Havlíček, Český rozhlas„„Boj proti pandemii se v Číně stal vysoce politickou otázkou. Z úspěšné politiky nulového covidu udělala čínská komunistická strana legitimizační nástroj a nyní je velmi těžké od ní upustit.“
Filip Šebok, Český rozhlas„V oblasti energetiky je velmi důležité, že se Česko a Německo shodly na potřebě bližší spolupráce, která je významná jak z hlediska řešení současné krize a okamžitých potřeb, tak strategického výhledu, například s odkazem na budoucí výstavbu LNG terminálů na severu Německa.“
Pavel Havlíček, ČTK„Ačkoli se v Česku věnuje hlavní pozornost dezinformačním kampaním z Ruska, neměli bychom zapomínat ani na čínská oficiální média a dezinformační sítě, které jejich „výklady“ událostí násobí.“
Pavel Havlíček, Deník N„Aktivistický Čínský rozhlas pro zahraničí převzal po čínské ambasádě hlavní roli v šíření čínského pohledu na věc v Česku poté, co se bývalý čínský velvyslanec Čang Ťien-min vrátil v únoru do Pekingu.“
Ivana Karásková, Deník N„Jakkoli je tedy syrská karta prozatím nevyčerpaná a Putinův režim ji nikdy plně nevyužil a spíše mu sloužila jako nátlaková politika ve veřejné diplomacii, až následující dny a zejména 9. květen ukáže, jestli bude tato karta nakonec uplatněna a pomůže ruskému režimu překonat domácí problémy a risky spojené s válkou a jejími dopady v domácí ruské politice.“
Pavel Havlíček, Hospodářské noviny„NATO bylo ukázáno jako prodloužená ruka amerického vlivu a v některých zemích – Česku, Polsku a Maďarsku – se o něm hovořilo jako o Voldemortovi, hlavním negativním hrdinovi z knih J. K. Rowlingové. Aliance byla popsána jako někdo, kdo ničí prostředí mezinárodních vztahů.“
Ivana Karásková, Hospodářské noviny„Odstřižení České republiky od ruského plynu není tak snadné. Nefungujeme totiž ve vakuu. Energeticky jsme napojeni na systém střední a západní Evropy. Odstřihnout Českou republiku tedy není vůbec snadné ani logisticky možné. Ruská federace by musela odstřihnout i Německo a další okolní státy.“
Pavel Havlíček, Český rozhlas„Po roce 2014 se v obou těchto separatistických regionech vystřídalo nespočet vůdců a různých představitelů, kdy mnoho z nich navíc nedopadlo dobře. Například Zacharčenko, lídr takzvané Doněcké lidové republiky, byl zavražděn, stejně jako mnoho dalších vůdců, kteří se mezi sebou pozabíjeli, například při snaze o kontrolu zdrojů poskytovaných Moskvou.“
Pavel Havlíček, Seznam Zprávy„Čína navíc velmi rychle přešla k útokům na NATO. Z prvotního přešlapování přešla k podpoře Ruska a šíření narativů proti NATO. Připodobňují NATO k Voldemortovi, hovoří o tom, že Spojené státy vládnou jakousi černou magií, a šíří podobné, velmi kuriózní narativy.“
Ivana Karásková, Český rozhlas Plus„Jak se postupně dostávají ven detaily přípravy té vojenské operace uvnitř Kremlu, je jasné, že ty poslední detaily se dohadovaly v tom nejužším kroužku bez jakéhokoli úniku informací, a proto překvapila všechny, včetně českých dezinformátorů.“
Pavel Havlíček, Český rozhlas Plus„V české alternativní mediální scéně se po zablokování některých proruských webů naskytl prostor, který by mohla potenciálně vyplnit čínská média. Nicméně v současnosti je jejich působení v České republice poměrně nepřesvědčivé, převážně kvůli neprofesionalitě a chybám, které pravděpodobně vychází z využívání automatických překladů.“
Veronika Blablová, Hospodářské noviny„Mnozí ruští sportovci stojí Kremlu a prezidentu Putinovi dlouhodobě po boku a loajálně podporují jeho politické kroky, včetně například podpory v rámci posledních prezidentských voleb, kdy se řada z těchto výrazných sportovních tváří do kampaně přímo zapojila.“
Pavel Havlíček, Hospodářské noviny„Myslím si, že je to opravdu bezprecedentní situace, je to něco, co jsme v evropsko-ruských vztazích ještě neviděli. Například koordinovaná reakce zemí po událostech v Salisbury rozhodně nedosáhla tohoto rozměru.“
Pavel Havlíček, Seznam Zprávy