Stav výzkumné spolupráce s Čínou
Projekt MapInfluenCE se dlouhodobě věnuje mapování akademické spolupráce mezi Čínou a střední Evropou. Ve své poslední studii se analytici MapInfluenCE zaměřili na výzkumnou spolupráci v oblastech, které Čína považuje za klíčové. Pro získání jasné představy o současné povaze spolupráce mezi středoevropskými vědci a Čínou v konkrétních oblastech výzkumu využili údaje z veřejně dostupné databáze Web of Science (WoS).
Konkrétně se zaměřili na financování výzkumných výstupů z různých čínských zdrojů, přičemž identifikovali jednotlivé výzkumné pracovníky, kteří se podíleli na výzkumných projektech (spolu)financovaných Čínou a kteří uváděli jako svou afiliaci akademickou nebo výzkumnou instituci se sídlem v České republice, Rakousku nebo na Slovensku.
Ve snaze zjistit více o úrovni informovanosti a motivaci vědců k navázání spolupráce s Čínou autoři oslovili prostřednictvím online dotazníku české, slovenské a rakouské vědce, které se podařilo identifikovat v předchozí fázi výzkumu. Následující vizualizace ukazují výsledky podrobné analýzy.
Pro získání přesnější představy o současném stavu akademické spolupráce mezi střední Evropou a Čínou se autoři zaměřili i na počty studentů z Číny studujících (zejména v doktorských studijních programech) ve třech středoevropských státech. Z grafu je patrné, že počet doktorandů z Číny byl nejvyšší a poměrně konstantní v Rakousku, zatímco na Slovensku zůstal ve sledovaném období počet nízký. Naopak údaje za Českou republiku si zaslouží podrobnější pozornost, neboť počet doktorandů ve zkoumaném období výrazně rostl.
Přibližně polovina čínských doktorandů studujících v České republice se zaměřovala na přírodní vědy, technické obory a zemědělství. Mohli se tedy, alespoň teoreticky, podílet na projektech, které by mohly zapadat do čínského seznamu prioritních oblastí. Přestože nejsou klasifikovány jako citlivé na základě kontroly vývozu nebo podobných opatření, mohou prioritní oblasti definované Čínou zahrnovat i (dosud nedefinované) oblasti „rodinného stříbra“ států střední Evropy.
Pro získání podrobné představy o současné povaze spolupráce mezi středoevropskými vědci a Čínou v konkrétních oblastech výzkumu využili analytici data z otevřených zdrojů, konkrétně z databáze Web of Science (WoS).
Analýza rozsáhlého souboru dat o rakouských výzkumných projektech odhalila 685 výzkumných výstupů, u nichž bylo uvedeno financování výhradně z čínských zdrojů, a více než 200 výstupů financovaných na bilaterální bázi.
V České republice se podařilo se identifikovat 203 výzkumných výstupů zapadajících do oblastí výzkumu definovaných v čínských dokumentech jako prioritní, které deklarovaly financování výhradně z čínských zdrojů a na kterých se podíleli autoři s českou institucionální afiliací.
V případě Slovenska je nezbytné prezentované výsledky vnímat spíše jako trend vzhledem k nízkému počtu případů výzkumné spolupráce zjištěných prostřednictvím databáze WoS. V porovnání s Českou republikou a Rakouskem zůstala spolupráce slovenských vědců s čínskými partnery nízká. Co se týče výzkumných výstupů financovaných z čínských zdrojů, analýza identifikovala 41 projektů, přičemž dalších 54 bylo financováno na bilaterální bázi.
První společné výzkumné výstupy ve vybraných oblastech výzkumu identifikovaných databází WoS se v případě České republiky objevily v roce 2006 a v případě Rakouska v roce 2007. Výzkumná spolupráce se zejména v posledních letech neustále rozšiřovala.
První výzkumné výstupy financované Čínou se zapojením slovenských vědců byly identifikovány v roce 2010, tedy později než v případě České republiky a Rakouska. Podobný vývoj jako na Slovensku – málo výzkumných výstupů na počátku výzkumné spolupráce s Čínou následovaný strmější křivkou v posledních letech – ale prodělaly i Česká republika a Rakousko. Lze předpokládat, že spolupráce se Slovenskem může v následujících letech nabýt na intenzitě, jakmile se čínští vědci, univerzity a výzkumné instituce stanou etablovanějšími partnery pro výzkumnou spolupráci.
Nejvíce případů výzkumné spolupráce ve sledovaných oblastech se týkalo vývoje nových materiálů, zemědělství a automatizace výroby a robotiky. V Rakousku a České republice spadá přinejmenším několik výstupů do každé z prioritních oblastí tak, jak je definují čínské dokumenty. Naopak na Slovensku nebyla v těchto třech prioritních oblastech identifikována žádná výzkumná spolupráce s Čínou.
Součástí výzkumu byl také dotazník, ve kterém analytici zjišťovali podrobnosti o úrovni informovanosti a motivaci místních vědců k navázání spolupráce s Čínou. Autoři výzkumu oslovili prostřednictvím anonymního online dotazníku české, slovenské a rakouské vědce, které se podařilo identifikovat v předchozí fázi výzkumu, tedy na základě analýzy dat z Web of Science.
Téměř polovina shromážděných odpovědí uvedla čínského partnera jako iniciátora výzkumné spolupráce. Na druhou stranu pouze 13 % výzkumných pracovníků uvedlo jako iniciátora společného výzkumu svou univerzitu nebo výzkumné centrum.
Pokud jde o motivaci ke spolupráci s čínskými partnery, respondenti převážně zdůrazňovali význam předchozích pozitivních zkušeností s čínskými partnery a předchozích osobních kontaktů nebo zkušeností získaných v Číně. Stejně tak se mezi důvody pro výzkumnou spolupráci s Čínou vysoko umístily pozitivní zkušenosti s čínskými studenty a vnímání čínské instituce jako prestižního partnera.
Výzkumnou spolupráci s čínskými vědci, univerzitami nebo výzkumnými institucemi nevnímá jako potenciální riziko 65 % respondentů, kteří vyplnili dotazník.
