Komunistická Čína je nejlepším příkladem země, která využívá ekonomických nástrojů k šíření svého vlivu. Prostřednictvím obchodu a zejména investic, nebo jejich příslibu, se ho Pekingu daří získávat v nesrovnatelně menších státech střední a východní Evropy. Výjimkou není ani Česká republika, která nemá právě dobré zkušenosti například s aktivitami jedné z největších tamních soukromých společností – CEFC. Kromě Číny využívají této taktiky i jiné země, například Rusko nebo některé státy Perského zálivu.
V reakci na tyto aktivity i na to, že se podobné případy množí i za našimi hranicemi, se začal připravovat návrh zákona, který má umožnit státu prověřovat zahraniční investice ze zemí mimo Evropskou unii a pomoci České republice bránit se před bezpečnostními riziky, jež tyto investice mohou představovat.
Přestože legislativní rada vlády vytkla předloze některé legislativně-technické nedostatky a vrátila ji k dopracování, návrh zákona je dobrým prvním krokem k ochraně českých zájmů proti politicky motivovaným investorům. Má však jeden zásadní nedostatek.
Celý článek si můžete přečíst v Denníku N.
