Zdánlivě nekonečná řada obrněných transportérů projíždí předměstím Šen-čenu – města v pevninské Číně, jehož ulice sahají až k samotné hranici sousedního Hongkongu. Tím už jedenáct týdnů zmítají demonstrace, které začaly jako odmítnutí zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny, a postupně se proměnily v revoltu proti lokální vládě, která místo zrušení zákona pouze zastavila legislativní proces jeho přijetí. Vědomí nesvobody dokresluje policejní brutalita. Vzájemné násilí a frustrace se stupňuje a s nimi i tlak Čínské lidové republiky, která dle politiky jedné Číny považuje Hongkong za své území.
Přibližně stovka vozidel čínské polovojenské ozbrojené policie dorazila v pondělí do Šen-čenu a zaparkovala uvnitř fotbalového stadionu. Údajně kvůli bezpečnostnímu cvičení. Jak ale poznamenávají čeští i mezinárodní analytici, hlavním důvodem je hrozba silou. Ostatně Čína udělala příjezdu transportérů pořádnou reklamu. Video, které zachycuje přesun kolony, je sestříhané z profesionálních záběrů v HD (divák se dočká i pohledu zevnitř transportéru) a doplňuje ho hudba jako z velkého finále akčního filmu. Na svých stránkách jej zveřejnil státní plátek The Global Times,
Podle Ivany Karáskové, analytičky z Asociace pro mezinárodní otázky, však přesuny jednotek nemusí vypovídat o skutečné přípravě na použití síly. „Je to jeden ze signálů, které Čína vysílá Hongkongu, ale také mezinárodnímu společenství a – což je možná ještě důležitější – domácí populaci,“ vysvětluje Karásková a upozorňuje, že se Peking se obává přelití protestů mimo Hongkong. Krom domácí populace mají demonstrace ne vliv také obyvatele Tchaj-wanu, který čínský prezident Si Ťinpching ještě v lednu navrhoval připojit k pevninské Číně pomocí následování „Hongkongského modelu“.
Hongkongští demonstranti si navíc z pohledu Pekingu vybrali ten „nejhorší“ čas, kdy s protesty začít. Čína se ocitá uprostřed obchodní války s USA, která podkopává její hospodářský růst a – jak upozorňuje profesor práva z Pekingské university He Weifang – s ním i samé základy legitimity čínského autoritářského kapitalismu. Zadruhé, Peking zanedlouho čeká důležité 70. výročí založení Čínské lidové republiky, počátek komunistické vlády. Současný proces koncentrace moci v rukou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga má v Číně své kritiky a prezentace úspěšného obrazu jeho vlády je pro něj zásadní.
Zbytek článku najdete na stránkách Týdeníku Respekt.