Čína se od minulého týdne potýká s protesty. Proti čemu přesně Číňané demonstrují, jak se shromáždění liší od těch z uplynulých měsíců a jak moc se jich musí Komunistická strana Číny obávat?

V posledních měsících se v čínské společnosti kumulovalo napětí a požár 24. listopadu v Urumči, hlavním městě autonomní oblasti Sin-ťiang, byl pravděpodobně poslední kapkou. Podle oficiálních informací během požáru zahynulo nejméně deset osob, včetně několika dětí, přičemž jejich záchranu hasičům komplikovaly zapečetěné dveře i zátarasy kolem samotného domu.

Během víkendu tedy pohár trpělivosti přetekl a v nejméně 15 městech po celé Číně (některé analýzy hovoří až o 22 různých městech) se uskutečnily protesty, kterých se podle dostupných informací zúčastnily stovky až tisíce lidí. Protesty ukázaly rostoucí frustraci a skepsi nejen vůči pandemickým opatřením, ale také vládnoucí komunistické straně. Protestující volali po ukončení lockdownů a v některých městech také po svobodě slova, demokracii a odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Zazněla tedy hesla jako „Nechceme doživotní vládce, nechceme císaře!“ nebo „Nechceme lockdowny, chceme svobodu.“ Symbolem protestů se staly nepopsané bílé listy papíru, které odrážejí cenzuru a nedostatek svobody slova v Číně, čímž umožňují vyjádřit nespokojenost bez konkrétních slov. Na univerzitách v Šanghaji a Pekingu zase studenti na listy napsali Friedmannovu rovnici, jelikož jméno Friedmann se foneticky podobá slovu „Free man“, česky tedy „svobodný člověk“. Prázdné papíry používali také protestující v Hongkongu v roce 2020 po zavedení zákona o národní bezpečnosti, který vystupňoval možnosti hongkongské vlády zasáhnout proti opozici.

V českém prostředí i v zahraničí se začínají objevovat přirovnání současných protestů v Číně ke skupinám, které protestovaly proti nošení roušek nebo očkování. Takové srovnání však není na místě, neboť se situace v Číně a přísnost opatření naprosto vymyká opatřením, která zaváděly vlády západních zemí. Přestože se používá stejný pojem „lockdown“, podmínky v Číně jsou zcela odlišné. Čínská politika takzvaného „nulového-covidu“ pro obyvatele znamená rozsáhlé, často i několik měsíců dlouhé a velmi přísné lockdowny, které v podstatě znemožňují běžný život.

Rozsah opatření se samozřejmě v jednotlivých oblastech různí, neboť konkrétní postup závisí na lokálních úřadech. Všeobecně se však tato strategie snaží identifikovat a izolovat všechny případy nákazy, včetně širšího okolí. V případě hrstky případů tak může dojít k masivnímu testování a rozsáhlým lockdownům, které bývají zrušeny až v případě, že se neobjeví žádné další případy. Například minulý říjen došlo k uzavření zábavního parku Disneyland v Šanghaji, kde muselo být všech více než 30 tisíc návštěvníků otestováno, než mohli odejít. Na jaře 2022 také obyvatelé Šanghaje, která má přes 25 milionů obyvatel, strávili v lockdownu celý duben a květen.

K napětí výrazně přispívají zprávy o zbytečných úmrtích v důsledku přísných nařízení. V září například média informovala o nehodě autobusu v provincii Kuej-čou, který převážel lidi do karanténního zařízení, při níž zemřelo 27 lidí. Kvůli přílišnému důrazu na pandemická opatření také pravděpodobně zemřely minimálně dvě děti.

Jak výjimečné jsou současné protesty?

Protesty v Číně nejsou nic neobvyklého. Z databáze China Dissent Monitor, která podrobně mapuje protesty v Číně, lze vyčíst, že se od června do 22. listopadu, tedy před nejčerstvější vlnou víkendových protestů, uskutečnilo minimálně 593 protestů. Nejčastěji, v 70 procentech případů, se jednalo o menší protestní shromáždění, kterých se účastnilo mezi 10 až 99 osobami. Přibližně pětinu potom tvořily protesty, kterých se zúčastnilo méně než 10 osob a pouze desetiny protestů, které jsou v databázi uvedeny, se účastnilo více než 100 lidí. Žádná z uvedených událostí nepřesáhla 1000 účastníků.

Protesty, které o víkendu v Číně proběhly, jsou však výjimečné nejen svou velikostí, ale také svým zaměřením a vypuknutím na tolika místech najednou. Většinu protestů v uplynulých měsících vyvolala krize na trhu s nemovitostmi. Číňané tak často protestovali kvůli zpoždění stavebních projektů, kvalitě staveb, porušení plánů projektu nebo ceně nemovitostí. Mezi další častá témata patřily podvody nebo mzdy a pracovní benefity. Přibližně šest procent protestů v tomto období se týkalo pandemických opatření a po politických reformách volal pouze jeden pochod, kterého se zúčastnilo několik lidí na konci října. Vyjadřovali podporu protestujícímu, který několik dní před konáním národního sjezdu Čínské komunistické strany vyvěsil na mostě Sitong v Pekingu bannery se slogany kritizujícími politiku strany.

Přestože data, jak sami autoři upozorňují, velmi pravděpodobně nejsou kompletní a informace týkající se převážně posledních měsíců jsou průběžně doplňovány, tato čísla načrtávají alespoň hrubé kontury rozsahu protestů a ukazují výjimečnost událostí z uplynulého víkendu.

Jak reaguje čínská vláda?

Po bouřlivém víkendu se však zdá, že ulice čínských měst ztichly, na místech předchozích protestů hlídkují policejní složky. Kvůli rozsáhlým represivním schopnostem čínského autoritářského režimu lze očekávat, že budou nejaktivnější účastníci brzy identifikováni a organizace dalších potenciálních demonstrací pečlivě kontrolována, včetně jejich podpory na čínských sociálních sítích.

Zároveň se čínská vláda snaží limitovat dostupnost aktuálních informací v zahraničí. Během protestů byl například na několik hodin zadržen novinář BBC Ed Lawrence. Twitter také o víkendu zaplavil nerelevantní obsah, který se objevoval například při vyhledávání názvů čínských měst, ve kterých se odehrávaly protesty. Tyto spamy, které šířily předtím neaktivní účty, tak měly ztížit dostupnost informací ohledně aktuálního dění.

Policie také údajně kontroluje na ulicích a ve veřejné dopravě lidem telefony a nutí je k mazání aplikací Telegram nebo Twitter, přes které by mohla uniknout další videa či podrobnosti o protestech. Kolik lidí bylo během shromáždění zadrženo, není jasné. Policie pravděpodobně pro identifikaci demonstrantů využívá data z aplikací, které zaznamenávají polohu pro monitorování kontaktů v případě nákazy koronavirem.

Čínská vláda zatím mlčí a stejně tak nenajdeme žádné zprávy o protestech v čínských médiích, která čekají na vládní prohlášení a podrobné instrukce, jak o protestech informovat. Dosud jediná reakce, kterou na svém účtu publikovala Chua Čchun-jing, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, se drží typické strategie „whataboutismu“. Ta spočívá ve snaze nasměrovat diskusi jinam, nejlépe pomocí kritiky nebo obvinění někoho jiného. Namísto reflexe situace v Číně tedy Chua Čchun-jing, bez uvedení jakéhokoliv zdroje, zmiňuje statistiky zatýkání protestujících ve Velké Británii. V dalším tweetu zase argumentuje cenou „svobody“, za kterou lidé v USA platí vysokým množstvím obětí koronaviru a úmrtími způsobenými střelnou zbraní. Podle Chua Čchun-jing se Čína naopak snaží chránit životy svých občanů a zajistit jim lepší život.

Podobná rétorika není novinkou, objevila se například v souvislosti s protesty v Hongkongu v roce 2019, a je tedy pravděpodobné, že bude součástí oficiálních vyjádření i k těmto protestům.

Ustoupí Čína od politiky „nulového covidu“?

Ustoupit od pandemických opatření není pro čínskou vládu jednoduché. Jednalo by se o zásadní odklon od politiky „nulového covidu“, který Čína vehementně prosazovala od samého počátku pandemie. Přestože rétoricky by z toho strana pravděpodobně dokázala vybruslit, příliš časné rozvolnění by mohlo znamenat vážné zatížení zdravotnictví, které pandemická opatření chrání.

Čína je totiž na život s covidem jednoznačně nepřipravená. Vláda totiž již na začátku očkovacích kampaní zvolila opačný postup než například západní státy a zaměřila se především na populaci v produktivním věku. Nejzranitelnější osoby tedy často očkovány nejsou – v populaci starší 80 let, je podle nejnovějších informací naočkováno pouze dvěma dávkami vakcíny pouze 66 procent lidí. Čína také používá domácí vakcíny, přestože jsou v porovnání s vakcínami mRNA méně účinné proti novým variantám koronaviru. Kvůli politice „nulového covidu“ také malé množství lidí virus překonalo a získalo přirozenou imunitu.

Lokální vlády v některých oblastech v pondělí oznámily kosmetické úpravy pandemických opatření. Například v Pekingu se nebudou blokovat vstupy do budov, ve kterých se identifikuje výskyt viru, zatímco v Kantonu rozvolní podmínky pro hromadná testování. Navzdory těmto drobným změnám, nespokojenosti části populace i vážným ekonomickým a společenským dopadům politiky „nulového covidu“ však v nejbližších dnech výrazné rozvolnění pravidel očekávat nelze.

Odvaha protestujících je bezpochyby obdivuhodná, a pravděpodobně s sebou, vzhledem k povaze čínského autoritářského režimu, bohužel ponese i nějaké důsledky. Navzdory výjimečnosti protestů, jak rozsahem, tak i politickým kontextem, je však nepravděpodobné, že výrazněji ohrozí pozici strany či postavení tajemníka Si Ťin-pchinga.

Text byl původně publikován na webu A2larm.cz.