Ruská invaze na Ukrajině nutí Čínu ke komplikovanému a často neohrabanému diplomatickému tanci. Umožňuje však jejímu vedení nabýt zkušeností, jež bude moct využít třeba při budoucí válce o Tchaj-wan.
Čína se ve vztahu k Ruské invazi na Ukrajině snaží působit neutrálně. I proto se v klíčových hlasováních na půdě OSN zdržela. Z vyjádření čínských představitelů je však jasné, že v konfliktu sympatizuje s Ruskem.
Ti totiž opakovaně vyjadřují pochopení pro ruské bezpečnostní zájmy a deklarují, že za válku je zodpovědný Západ, a zvláště rozšiřování NATO, které Rusko „přitlačilo ke zdi“. Zároveň vehementně odmítají sankce vůči Rusku, i když lze očekávat, že do určité míry se jimi kvůli obavám o vlastní zájmy budou řídit.
Přestože Čína deklarativně vyjadřuje podporu pro ukrajinskou suverenitu a územní integritu a také pro politické řešení situace, zatím se nezdá, že by byla ochotna udělat konkrétní kroky k tomu, aby takovému řešení napomohla.
Volání po zdrženlivosti na „obou stranách“ a po jednáních je v kontextu situace, kdy Rusko ostřeluje ukrajinská města, zcela prázdné, ne-li přímo absurdní. Čína navíc ostře kritizuje západní dodávky zbraní, které Ukrajině pomáhají bránit se proti ruské agresi.
Celý článek si můžete přečíst na webu Deníku Referendum.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons
