V kontextu dlouho očekávané cesty předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan se 25. srpna v Kaiserštejnském paláci uskutečnila odborná diskuse organizovaná Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Na akci byla prezentována nová studie českého týmu mezinárodního projektu MapInfluenCE o čínské diplomacii „cukru a biče“ vůči České republice. Studie mapující posledních 15 let česko-čínských vztahů byla napsána analytiky AMO Filipem Šebokem a Ivanou Karáskovou a vychází z unikátního komparativního výzkumu čínské diplomacie v regionu V4, tj. Polsku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Kromě autorů studie debatoval o možných důsledcích Vystrčilovy cesty také Vilém Semerák z CERGE-EI, jenž představil prognózu případných dopadů na českou ekonomiku. Debatu moderovala Jana Sehnálková z FSV UK.

Podle Ivany Karáskové Čína dokáže ve velké míře koordinovat svůj přístup vůči Česku i jiným zemím přes různé domény, od mezivládních vztahů až po kulturní spolupráci, čímž se stávají vztahy s Čínou poměrně specifickou výzvou. Čínská přítomnost v České republice je navzdory tomu značně nadhodnocena a Čína ve skutečnosti nemá k dispozici efektivní nástroje, jimiž by byla schopna Česko potrestat. Česko se proto nemusí obávat významných dopadů cesty Vystrčila a mělo by projevit i větší odvahu pouštět se do diskusí o pro Čínu citlivých tématech, mezi něž patří například lidská práva. Podle zkušeností z regionu navíc Čína na kritiku v otázce lidských práv jako takovou nereaguje použitím „biče“, mnohem citlivější je však na kroky týkající se suverenity, které zahrnují otázky Tibetu nebo Tchaj-wanu.

Filip Šebok zhodnotil, že při analýze jakýchkoliv kroků Číny je nutné brát ohled na logiku využívání prostředníků. Často jsou to právě místní politici nebo businessmani, kteří zastupují čínské zájmy a jsou to také nezřídka oni, kdo operují s čínským „bičem“ nebo „cukrem“. Čína se také z tohoto důvodu stává nástrojem vnitropolitického boje. Tato dynamika není přítomna jen v Česku, kde komunikoval případné negativní dopady zhoršených vztahů na české firmy především prezident Zeman, ale i v jiných zemích regionu. Na Slovensku například premiér Fico operoval s údajnými ekonomickými ztrátami v souvislosti se setkáním prezidenta Kisky s Dalajlámou v roce 2016. Podle Šeboka musíme předpokládat, že tito místní aktéři sledují vlastní zájmy a nejednají nutně na přímou objednávku Pekingu.

Podle Viléma Semeráka je možné očekávat tendenci zveličovat případné dopady čínského „biče“ na českou ekonomiku především v mediálním prostředí. Model vytvořený Semerákem založený na input-output tabulkách však říká, že i v případě pesimistických scénářů by byly dopady čínské odvety za Vystrčilovu cestu na českou ekonomiku omezené. I v případě zastavení veškerých ekonomických toků mezi Českem a Čínou by škody mohly dosáhnout maximálně jednoho procenta HDP. Realističtější jsou však intervaly v rozměru několik desetin procenta. Česká republika je kvůli velkému provázání na evropské trhy relativně chráněna vůči zásadním šokům, zatímco Čína je z pohledu exportu pro Česko porovnatelně důležitá jako třeba Rumunsko.

Image source: AMO