Když v lednu 2020 schválila pražská radnice uzavření sesterské smlouvy s tchajwanskou metropolí Tchaj-pej, pevninské město Šanghaj zareagovalo pozastavením partnerství s Prahou uzavřeným v roce 2017. Rozvázání partnerské smlouvy přišlo jen několik měsíců poté, co byla podobná smlouva mezi Prahou a Pekingem ukončena na základě otázky „jedné Číny“.
V roce 2016, měsíc před státní návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze, podepsala tehdejší pražská primátorka Adriana Krnáčová dohodu o vytvoření sesterských měst s Pekingem. Dohoda se stala problematickou v momentě, kdy se nový primátor Zdeněk Hřib rozhodl přezkoumat její klauzuli o „jedné Číně“. Na základě této klauzule se Praha zavázala dodržovat politiku „jedné Číny“, v rámci které uznává Taiwan jako neoddělitelnou část čínského území.
Potom, co se nové vedení Prahy pokoušelo s Pekingem několikrát dohodnout na vyjmutí tohoto ustanovení ze smlouvy (i přes fakt, že ho údajně navrhla administrativa Krnáčové), ale nezískalo pozitivní odpověď, se Praha rozhodla zatlačit na zrušení celé smlouvy. O zrušení sesterské dohody bylo městským zastupitelstvem rozhodnuto 7. října 2018. Praha sesterství však nestihla oficiálně zrušit, protože od něj Peking jednostranně odstoupil 9. října. I díky tomu nedostane pražská ZOO slíbenou pandu, což je symbolickým výsledkem vztahů mezi Prahou a Pekingem.
Celý článek si můžete přečíst na stránce Voxpot.
