Čína se chce stát do poloviny 21. století technologickou velmocí. K dosažení tohoto cíle a zároveň posílení své technologické základny a zrychlení inovací na domácí půdě využívá zahraniční technologie.

Studie Dr. Ivany Karáskové, Filipa Šeboka a Veroniky Blablové z týmu čínských projektů v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) analyzuje systém současného nastavení ochrany vědeckých informací v Evropské unii a přístup Číny k vědě a technologiím, a její cíle v Evropě. V případové studii provedené ve třech středoevropských státech (Česká republika, Slovensko, Rakousko) zkoumají autoři za pomoci otevřených zdrojů rozsah spolupráce s Čínou v oblastech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM).

Na základě těchto poznatků formulují autoři studie doporučení pro (středo)evropské akademické a výzkumné instituce v oborech STEM, která jsou zaměřená na výzkumnou spolupráci s Čínou a založená na datech o spolupráci za uplynulých 15 let. Ačkoliv jsou doporučení založená na zjištěních ve střední Evropě, autoři se domnívají, že jsou široce použitelná i v jiných zemích a mohou přispět k vedení informovanější celoevropské debaty o ochraně vědeckých informací a výzkumu a o příležitostech a rizicích vědecké spolupráce s Čínou.

Čína jako riziko pro bezpečnost výzkumu: doporučení pro akademické a výzkumné instituce