Tento článek vyšel původně na serveru Euractiv.cz.

Závěry sobotní tiskové konference českého premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra vlády Jana Hamáčka předčily i ta nejdivočejší očekávání od narychlo svolaného meetingu. Oba vládní představitelé během ní potvrdili závažnost zjištění českých tajných služeb a bezpečnostní komunity o zapojení Ruské federace a její vojenské tajné služby GRU do útoku na muniční sklady v moravských Vrběticích v roce 2014. Jako řešení navrhli vypovědět 18 ruských diplomatů z České republiky, na což Rusko v neděli večer reagovalo asymetricky navýšením o dalších dva diplomatické pracovníky, které pošle zpět do ČR. Je jasné, že tento moment bude předělem mezi česko-ruským vztahy do a po 17. dubnu 2021.

Aféra Vrbětice

Jakkoli ještě stále nejsou odtajněny všechny dostupné informace, ze zpráv poskytnutých vládou a bezpečnostní komunitou můžeme již teď usuzovat, že útoky minimálně dvou ruských agentů GRU z jednotky 29155, která byla na konferenci jmenována, proběhly po jejich návštěvě skladů munice v jihomoravských Vrběticích v říjnu 2014. Uvádí se, že při diverzní akci řízené přímo z nejvyšších míst v Kremlu zahynuli dva čeští občané a v sérii výbuchů bylo do povětří vyhozeno více než 50 tun munice a další vojenské vybavení.

Stalo se tak s největší pravděpodobností s ohledem na plánovaný vývoz vojenského vybavení do konfliktem zmítané Ukrajiny, která se již v té době potýkala s agresí ze strany Ruské federace a jí podporovanými tzv. proruskými separatisty. To naznačuje i paralelní operace proti dalším cílům v Bulharsku a také bulharskému zprostředkovateli tohoto obchodu Emilianu Gebrevovi, který byl v roce 2015 společně s jeho synem a kolegou otráveni. Další teorie, se kterou přišly Seznam zprávy, mluví o exportu zbraní do Sýrie.

The Capitals: Vrbětice, Salisbury i Sofie. Ruské tajné služby řádí v celé Evropě
The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Vyšetřování po dlouhých sedmi letech od masového výbuchu na českém území dobře ilustrovalo rozsah a komplexnost operací Ruska a jeho tajných služeb na českém území, ale také slabiny české odolnosti a ochrany kritické infrastruktury. V tomto případě se jednalo o objekt vojenského významu, ale problémy má Česko i ve vyšetřování rozsáhlé korupce a praní špinavých peněz, do kterého byly v minulosti zapojeni i v Česku sídlící banky.

Mezinárodní reakce

Po sobotní české oficiální reakci přidali vládní představitelé v čele s vicepremiérem vlády Karlem Havlíčkem i prohlášení o vyloučení ruského Rosatomu ze soutěže na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany-II, které má proběhnout „v řádu dní“. Na další kroky a vyjádření české vlády v tomto ohledu stále čekáme, nicméně víme, že se teď bude soustředit na mezinárodní úroveň a zmobilizování podpory od spojenců v rámci EU a NATO.

První takovou příležitostí bude jistě dnešní schůzka evropských zahraničních ministrů FAC, která se Rusku a případným novým sankcím za ruskou agresivní politiku doma i zahraničí bude věnovat. Vicepremiér vlády Hamáček již informoval, že poslední vývoj událostí kolem aféry Vrbětice bude na dnešním pořadu dne. Kromě toho již včera z pozice zastupujícího ministra zahraničních věcí instruoval české velvyslance při EU a NATO, aby informaci předali svým evropským protějškům.

Již o víkendu si o této situaci volal český premiér Andrej Babiš s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, kterého informoval o rozhodnutí české vlády vypovědět ruské diplomaty v odvetě za toto agresivní počínání na českém území. Mluví se také o svolání mimořádného summitu evropských lídrů, který by ČR mohla iniciovat, aby byla tomuto problému věnována dostatečná pozornost.

The Capitals: Pokud Rusko překročí ukrajinské hranice, bude trpět, vzkazují pobaltské státy
In today’s edition of the Capitals, find out more about Bulgarian Prime Minister Boyko Borissov resigning and immediately taking leave, Baltic ministers in Kyiv saying the EU should be prepared to impose new sanctions against Russia, and so much more.

Na úrovni NATO již proběhla první reakce a vyjádření solidarity ze strany Aliance a jejích členů. Slova podpory přidala celá řada západních státníků, mezi prvními také Spojené státy prostřednictvím své diplomatické mise v Praze. Nová americká administrativa již tento týden vypověděla 10 diplomatů za ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2016 a 2020 a také hackerské útoky a ruskou agresi vůči Ukrajině. K USA se solidárně přidalo i Polsko, které vyloučilo tři Rusy. Dá se očekávat, že podobných reakcí v duchu solidarity a ostřejšího postupu vůči Rusku bude přibývat, jak ukazuje případ Velké Británie, která situaci pozorně sleduje i v souvislosti se svým dřívějšími problémy s ruským vměšováním a aférou v Salisbury. I zde však bude zásadní, jakým způsobem bude chtít tuto situaci využít česká strana.

Po ruské ostré a asymetrické reakci, která nejen iniciovala vypovězení více diplomatů a v kratším čase, ale byla také komunikována z pozice šéfa odboru ministerstva zahraničí (ne tedy na nejvyšší úrovni jako v českém případě), je navíc ohrožena samotná činnost českého zastupitelského úřadu v Moskvě, který bude zredukován na 40 diplomatů a pomocných diplomatických pracovníků. Zvláště významné to bude na straně oficiálně akreditovaných diplomatů, jejichž počet se sníží z 30 na pouhých 14. O to více potom vynikne disproporce mezi oběma diplomatickými misemi, když Rusům zůstane v Praze, Brně a Karlových Varech celkově 118 spolupracovníků. V této souvislosti se samozřejmě nabízí otázka, proč Rusové tolik riskují, když mají o tolik více co ztratit, kdyby se ČR vydala cestou celkového restartu diplomatického zastoupení a vypovězení všech pracovníků ruské ambasády.

Budoucnost česko-ruských vztahů

Ať už se české diplomacii podaří vyjednat širokou podporu po vzoru britského koordinovaného přístupu a silné západní reakci na otravu Sergeje a Julie Skripalových nervově-paralytickou látkou ze skupiny novičoků, nebo nakonec zůstane o vyhošťování diplomatů a odvetných opatření menšího rozsahu či bilaterální úrovni, česko-ruské vztahy již nebudou nikdy stejné jako před touto sobotou.

Již v minulých letech byly vzájemné relace krajně špatné a vyvíjely se negativním směrem. Své o tom vypovídají poslední incidenty, jako například tzv. ricinová aféra, spory v oblasti historické paměti či útoky na české neziskové organizace a další osoby spojené s ČR přímo v Rusku. Nicméně ani tyto tenze nelze srovnat se současným stavem a vypovězení bezprecedentně vysokého počtu ruských diplomatů-špionů jednoznačně spojených s ruskými tajnými službami SVR a GRU, které v sobotu pojmenoval Jan Hamáček. Třetí kontrarozvědná služba FSB a další diplomaté-špioni, jejichž počet se jen v rámci diplomatického aparátu odhaduje do vysokých desítek, zmíněni nebyli.

V této souvislosti se nabízí také otázka, zda a v jaké podobě vůbec pokračovat v česko-ruské diskuzi a vzájemných konzultacích spuštěných vládou a tehdejším ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem za účelem rozřešení bilaterálních sporů. Těch je ale dnes již tolik a jdou tak hluboko, že ani tento formát diskuzí, o který ruská strana podle všech indicií jeví pramalý zájem, nemůže vyvést vzájemné vztahy ze spirály systémových a hlubokých problémů. Není již totiž řeč jen o diplomatických a politických záležitostech, ale o problémech spojených s českou národní bezpečností a obranou našeho vlastního území.

Výsledek – tedy paralýza českého zastoupení v Moskvě a více než katastrofické vzájemné vztahy – tedy předurčuje i další postup a fakt, že bilaterální relace nepůjde jen tak opravit. O to více by se česká diplomacie měla soustředit na multilaterální rozměr diskuzí s Ruskem, včetně v rámci EU a NATO a dalších formátů nabízených Radou Evropy, OBSE ad., ale také na podporu třetích hráčů v ruské společnosti. Právě ti dnes totiž v Rusku čelí obrovskému tlaku, když Putinův režim pomalu, ale jistě likviduje zbytky nezávislých médií, opozice a také ruskou občanskou společnosti. Ti se dnes připravují na klíčové nadcházející parlamentní volby v září tohoto roku, které ukáží nelegitimitu a slabou podporu ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, zvlášť když budou dobře monitorované a držené vůči západním standardům.

Rusko a Čína se postavily proti EU v otázce lidských práv či protikoronavirových vakcín
Rusko a Čína považují západní sankce za nepřijatelné. Vztahy s Ruskem zničil Brusel, takže Moskva už nemá vztahy s EU jakožto organizací, ale pouze z některými jejími členskými státy, řekl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Mezitím však musí nejen ruská občanská společnost, ale také zbytek světa řešit i jiné otázky, a to zejména zdraví nejvýraznější postavy ruské opozice a kritika prezidenta Vladimira Putina Alexeje Navalného, jehož život dnes visí skutečně na vlásku. Kromě toho Česko, Západ a zbytek světa nesmí přehlížet ani ruské řinčení zbraní na hranicích s Ukrajinou, které pozorujeme v posledních týdnech, a dále se eskaluje.

Před ČR teď tedy stojí hned několik výzev, a to v prvé řadě posílení své vlastní odolnosti a obrany proti budoucím útokům ze strany třetích hráčů. Zadruhé to bude nalezení nového modu v bilaterálních vztazích s Ruskem po této bezprecedentní eskalaci. A nakonec zatřetí, jak nově nastavit český přístup vůči ruské společnosti a zaměřit se na vztahy s Rusy mimo Kreml a oficiální linku Praha-Moskva, která bude v následujících měsících a letech pravděpodobně do značné míry zmražená. Klíčem k překonání tohoto českého „momentu Salisbury“ bude přitom spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou tento moment krize pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů tam.

Image source: Wikimedia Commons