Analýza témat spojených s Čínou v českých médiích (2017-2020)
Tento projekt navazuje na předchozí rozsáhlý výzkum médií, který analyzoval texty o Číně publikované v období od roku 2010 do června 2017 v českých médiích. Tato studie byla součástí diskurzivní analýzy mediálního pokrytí Číny ve čtyřech zemích ve střední Evropě. Zjištění výzkumu přispěla k posunu v povědomí o zranitelnosti médií a začlenění médií do evropských i národních mechanismů na prověřování zahraničních investic.
Analytici MapInfluenCE v novém výzkumu následně rozšířili výzkum o další období, tedy od poloviny roku 2017 do roku 2020. Vzhledem k tomu, že mediální pozornost věnovaná Číně výrazně narostla, zaměřili jsme se pouze na dvě klíčová témata – čínské investice a potenciální zapojení Číny do budování 5G sítí. Analýza byla provedena v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Výsledky v komparativní rovině shrnuje studie v anglickém jazyce.
V rámci české analýzy bylo posuzováno 15 českých médií, která splňují kritérium nejvyšší čtenosti, poslechovosti nebo sledovanosti českým publikem ve zkoumaném období. Vzhledem k tomu, že předchozí výzkum mapoval náhlý výskyt pozitivního sentimentu u témat souvisejících s Čínou poté, co došlo k finančnímu zapojení společnosti CEFC do Empresa Media, do souboru médií byla zařazena také TV Barrandov, přestože stanice nesplňuje kritérium největší sledovanosti. Výsledný dataset obsahoval 787 textů o 5G sítích a 674 textů o čínských investicích.
Český mediální diskurz o obou tématech v letech 2017-2020 byl překvapivě chudý, repetitivní a bez větší snahy jít do hloubky. V textech, kterým se studie věnovala, převažoval neutrální postoj. V debatě dominovali novináři a političtí představitelé. Narativy související s 5G sítěmi však významně ovlivňovala také česká bezpečnostní komunita.
Na první pohled může být převaha neutrálního sentimentu v diskurzu vnímána jako pozitivní zjištění a výhoda. Tato neutralita však není výsledkem předchozí živé diskuze, jež by vzala v potaz všechny argumenty.
Komparativní studie v angličtině zaměrující se na mediální diskurz v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku je dostupná zde.
O výsledcích analýzy českého mediálního diskurzu si můžete přečíst v české studii.
Čínské investice
Data o mediálním pokrytí čínských investic ukazují, že domácí události měly podstatný vliv na zájem médií. Ke zvýšenému mediálnímu pokrytí přispěly tři hlavní události – dluhy čínské společnosti CEFC v České republice, pátá cesta prezidenta Zemana do Číny a odmítnutí jeho účasti na summitu zemí střední a východní Evropy s Čínou (tzv. formát 17+1). S vypuknutím koronavirové pandemie ztratila otázka čínských investic pro česká média přitažlivost, protože se věnovala jiným otázkám souvisejícím s Čínou.
Převážná většina textů (81 %), které se přímo věnovaly čínským investicím, byla neutrální, přičemž jednoduše popisovala výši investic, objem bilaterálního obchodu nebo pozice a aktivity angažovaných politiků a lobbistů. 17 % textů však bylo kritických. Většinou se jednalo o komentáře nebo blogové příspěvky, které zmiňovaly například čínské ekonomické aktivity v zahraničí. Pouze 2 % textů nesla jasně identifikovatelný pozitivní sentiment. Na první pohled může být neutralita sentimentu diskuze vnímána jako výhoda českého diskurzu. Neutralita však není výsledkem promyšleného postoje, který vyplynul z rozvinuté debaty po pečlivém zvážení argumentů.
Zajímavou proměnu ukázala analýza sentimentu textů k tématu čínských investic u TV Barrandov. Televize zprvu (do září 2018) reflektovala téma čínských investic převážně pozitivním způsobem, a to díky pravidelným vstupům českého prezidenta Miloše Zemana. Od listopadu 2018 byl prezident v otázce čínských investic na TV Barrandov mnohem zdrženlivější. Zároveň Jaromír Soukup, moderátor a spolumajitel této televizní stanice, byl vůči Číně často negativní ve svých otázkách pro prezidenta, možná aby stimuloval diskuzi nebo umožnil prezidentovi zpochybnit tuto pozici a představit pozitivní pohled na Čínu.
Obecně lze říci, že se média zahrnutá do analýzy často nesnažila přinést nové nebo podrobné informace k otázce čínských investic. Mediální debata se netýkala toho, kam má Česká republika v úmyslu přilákat čínské investice nebo zda existují oblasti, kde tyto investice nepředstavují bezpečnostní rizika a mohou být pro zemi přínosem.
Diskuze se soustředila převážně na to, zda je současná úroveň investic vnímána jako dostatečná, přičemž média dávala prostor jednotlivým politikům a jejich hodnocení.
Největší pozornost média věnovala činnostem místních politických aktérů a dopadům jejich aktivit, jako byly například cesty prezidenta Zemana do Číny, oznámení pražského primátora Zdeňka Hřiba v souvislosti s dohodou mezi Prahou a Pekingem nebo cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Vyjádření pražského primátora nebo předsedy Senátu byla prezentována jako potenciálně odrazující pro čínské investory. Často následovalo stručné srovnání objemu tchajwanských a čínských investic v Česku. Naopak chyběly pokusy pokrýt globální operace CEFC, osobnost Jie Ťien-minga nebo podrobná analýza čínských investic jdoucí nad rámec výčtu nebo stručné charakteristiky společností ve vlastnictví čínských investorů.
Co se týče tvůrců mediální agendy, není překvapující, že jejich seznam je relativně dlouhý a zahrnuje 439 autorů, spoluautorů nebo citovaných osob. Jako autoři a spoluautoři textů vytvářejí novináři logicky největší kategorii tvůrců agendy (48 %). Politici tvořili další kategorii (26 %), následovaní zaměstnanci státní správy (11 %), byznysmeny a ekonomy (8 %) a odborníky na Čínu (5 %).
5G sítě
Zatímco hlavní a nejsilnější impuls pro debatu přineslo jednání domácího aktéra (varování NÚKIB z prosince 2018), další impulsy pro mediální zájem byly spojeny s činností externích aktérů. Takovými momenty bylo například vypuknutí čínsko-americké obchodní války, postoj Velké Británie k Huawei, vydání doporučení Evropské komise k 5G (tzv. EU 5G Toolbox) nebo návštěva tehdejšího ministra zahraničí Spojených států Mikea Pompea v Praze v srpnu 2020.
Grafika ilustruje distribuci klíčových témat, která se v souvislosti s 5G sítěmi a Čínou objevovala v českém mediálním diskurzu. Jasně ukazuje, že otázka bezpečnosti 5G sítí je v České republice spojena s čínskou telekomunikační společností Huawei, jakožto firmou s nejvyšším podílem komponentů v místních sítích. V rozšíření na celou oblast střední Evropy je možné konstatovat, že Huawei je nejaktivnější čínskou telekomunikační společností. ZTE byla – alespoň dosud – méně viditelná. Většina analyzovaných textů se zaměřovala na bezpečnostní rizika, zejména na existenci tzv. „zadních vrátek“ v softwaru čínských společností, nebo se věnovala čínsko-americkým vztahům, spolupráci v rámci EU nebo NATO při řešení problémů s 5G sítěmi, postojům různých zemí ke spolupráci s Čínou nebo vazbami mezi Huawei a čínskou komunistickou stranou.
Pokud jde o tvůrce agendy, analýza identifikovala 318 aktérů, kteří přispěli k diskurzu ve zkoumaném období buď jako autoři, spoluautoři nebo citované osoby, přičemž největší skupinu tvořili novináři (40 %). Klíčovými tvůrci agendy však byly také instituce a zaměstnanci státní správy (31 %) a politici (19 %).
