Tento článek vyšel původně na stránce Euractiv.cz

Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii v první řadě příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.

Jménem Evropské komise dnes její místopředsedkyně a česká eurokomisařka Věra Jourová představila evropskou strategickou vizi obnovy demokracie v Evropské unii jménem Akční plán pro demokracii. Tato dlouho očekávaná evropská iniciativa je postavena na čtyřech hlavních pilířích, a má za cíl se celou řadou prostředků vypořádat s některými fundamentálními výzvami pro evropskou demokracii. Mezi ně patří jak integrita volebního procesu, svoboda médií a jejich pluralita, tak otázka dezinformací. A je to právě poslední z oblastí, která má klíčový vliv i na volební procesy a veřejnou diskuzi, a ve které Komise přišla s některými inovativními a novými prvky.

Dezinformace jako výzva pro evropskou demokracii

EU se tímto světovým problémem zabývá již notnou dobu a v prosinci 2018 za tímto účelem dokonce představila první z několika strategických dokumentů, které měly pomoci se s tímto fenoménem vypořádat. Mezi ně můžeme zařadit dlouho připravovaný Akční plán pro dezinformace, kterým Unie vytyčila své hlavní aktivity budoucího angažmá v této oblasti. Kromě toho přišla EU také tzv. Kodexem zásad boje proti dezinformacím, který dobrovolně podepsalo několik velkých technologických společností, včetně Facebooku, Googlu a Twitteru. Později se připojily i další aktéři jako Microsoft či v poslední době TikTok.

Nicméně již v průběhu minulého roku bylo zřejmé, že ani tato série opatření nebude dostatečná a nezávazné dohody s technologickými společnosti uspokojivé. Na to opakovaně poukazovala jak evropská občanská společnost, tak audiovizuální regulátor ERGA a samotná Evropská komise. Nová komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se proto rozhodla tuto oblast posunout dále a několika novými iniciativami se zasadit o průlom v boji s dezinformacemi. Mezi ně patří Akční plán pro demokracii (EUDAP) i směrnice o digitálních službách (DSA) a digitálních trzích (DMA). Všechny tři novinky přitom znamenají výrazný posun oproti dřívějšímu stavu věcí a představují budoucí návrhy, které Evropskou unii posunou na čelo boje s dezinformacemi ve světě, podobně jako se to v oblasti ochrany osobních údajů podařilo s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).

Bude Akční plán tentokrát dostatečně akční?

Kromě celé řady nových návrhů a opatření za účelem ochrany volebních procesů v EU a posílení odolnosti médií a plurality evropské veřejné diskuze se Akční plán důkladně věnuje oblasti dezinformací, a to hned na několika úrovních.

Zaprvé v mezinárodním rozměru jasně pojmenovává hlavní aktéry, kteří dezinformací ve své zahraniční politice zneužívají k prosazení svých cílů. Mezi nimi Akční plán jasně identifikuje Rusko a Čínu a odkazuje přitom na práci Evropské služby pro vnější činnost a jejího týmu pro strategickou komunikaci, který se dezinformacemi z Ruska a nově také z Číny zabývá. Plán navrhuje, aby bylo v případě opakovaného zneužívání dezinformací možné zavést vůči těmto hráčům sankce, které by je od podobných činností v budoucnu odradily, a dodává, že tato oblast bude dále rozpracována ve spolupráci s Vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Zadruhé se Plán detailně věnuje budoucí regulaci sociálních sítí a navrhuje posun od dřívějšího principu seberegulace k silnější roli EU a tzv. koregulaci, ve které by Evropská unie měla daleko silnější pravomoci a nástroje donutit platformy plnit jejich závazky. Tento prvek je obzvláště významný v kontextu dřívějšího selhání implementace pěti pilířů Kodexu boje proti dezinformacím, a to jak v otázce digitální transparence, tak v přístupu k informacím (např. pro výzkumníky a novináře) či otevírání platforem vůči uživatelům a dalšímu posunu v otázce digitální politické reklamy.

Nakonec klade Akční plán také důraz na dlouhodobé procesy posilování mediální gramotnosti, vzdělávání a práci s moderními technologiemi, ve kterých má EU a její členské státy dlouhodobé nedostatky. Pro budoucí implementaci je významné, že EU jasně uznává přidanou hodnotu občanské společnosti a výzkumu stejně jako roli médií a novinářů, kteří by se na boji s dezinformacemi společně s evropskými institucemi a členskými státy měli podílet. Kromě toho bude důležité správně nastavit spolupráci mezi Bruselem, Prahou a dalšími evropskými členskými státy, které mají – zejména v oblasti volebních procesů – většinu kompetencí ve svých rukou. Právě cesta zvyšování odolnosti a kapacity členských států EU je tedy dalším vítaným prvkem tohoto návrhu.

Co bychom si z toho tedy v České republice měli odnést?

Z českého pohledu je daný Plán Evropské komise v první řadě příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům. Pokud k této evropské nabídce české úřady přistoupí aktivně, můžeme učinit náš volební proces ještě transparentnější a pokračovat tak v dřívější iniciativě občanské společnosti a některých politiků v této oblasti.

Zároveň nám Akční plán pro demokracii může pomoci vytvořit v České republice pluralitnější a demokratičtější veřejnou diskuzi, včetně té v digitálním prostoru, a omezit jak manipulaci s našimi daty a informacemi, tak netransparentní ovlivňování veřejného mínění buď ze strany vnějších aktérů, nebo domácích manipulátorů. To by mělo jít zejména prostřednictvím tlaku na představitele sociálních sítí typu Facebooku či Googlu a Twitteru, které by ČR jen těžko sama mohla dostihnout a ovlivnit jejich politiky. Je to právě kombinace občanských, národních a evropských iniciativ, která může tuto dlouhodobou výzvu pomoci vyřešit. A Evropský akční plán pro demokracii je tím správným krokem na této cestě.

Image source: Wikimedia