„Čína je skutečný nemocný muž Asie,” stálo na začátku února v titulku článku amerického deníku Wall Street Journal, který se věnoval potenciálně zhoubnému dopadu epidemie koronaviru na čínskou ekonomiku. V článku se psalo také o ohrožení snah prezidenta Si Ťin-pchinga završit cestu své země ke statusu globální velmoci. Text v Číně vyvolal pobouření a ve výsledku se stal i důvodem k vyhoštění dvou novinářů. Co můžeme vyčíst z nečekaně ostré reakce na jeden novinový článek?
Jen v málo zemích najdeme tak silné přesvědčení jako v Číně, že slabé národy jsou odsouzeny k zániku. Sociální darwinismus stál u samého vzniku čínské národní identity a obraz Číny jako „nemocného muže“ se dnes neobjevuje poprvé.
Do obecného povědomí jej už v 19. století zasadil paradoxně jeden z otců čínského národního hnutí, Liang Čchi-čchao. Mluvil přitom o úpadku poslední čínské dynastie Čching, po které se země stala snadnou kořistí pro západní velmoci a Japonsko. Dodnes čínská propaganda k vyvolání nacionalistických vášní používá motiv „století ponížení” (1839 – 1945). „Kdo nestíhá, nepřežije,” zní historická lekce, kterou se čínské děti dočtou dokonce i v učebnicích dějepisu.
Celý text si můžete přečíst na stránce Voxpot.