Praha - Politologové oslovení ČTK považují cestu předsedy vlády Petra Fialy (ODS) a dalších premiérů do Kyjeva za důležité gesto. Ukazuje se, že státy východní Evropy jsou schopny definovat směřování EU, tentokrát konkrétně v otázce bezpečnosti, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pavel Havlíček z téže asociace ČTK sdělil, že kromě symbolické podpory může mít návštěva v době války i praktický rozměr výměny informací a poměrů na místě včetně toho, jakou další podporu, pomoc a vybavení může Západ Ukrajině dodat.
Fiala společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev obléhaný ruskými vojsky. Cesty se zúčastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Politici se setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února.
Východní Evropa v EU podle Boháčka hraje dlouhodobě méněcennou roli a není schopna se prosadit. Platí to i v otázce společné zahraniční a bezpečnostní politiky, proto se upíná mnohem více ke Spojeným státům a Severoatlantické alianci (NATO).
"Důvodem je, že hlavní hlas v otázce zahraniční a obranné politiky EU má spíše Paříž a Berlín, které byly vůči Rusku shovívavé a až moc vstřícné, ale také vlastní neschopnost své zájmy efektivně prosadit. Nyní se ale ukazuje, že nové členské státy východní Evropy jsou schopny definovat směřování EU, tentokrát konkrétně v otázce bezpečnosti," uvedl Boháček.
Také politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má cestu za velmi důležité gesto. "I kdyby mělo znamenat 'pouze' morální vzpruhu. Východní křídlo EU (i NATO) by každopádně mělo tlačit západněji situované státy k větší podpoře Ukrajiny, včetně vojenské. Putinovo vítězství na Ukrajině by totiž mělo nedozírné následky," poznamenal.
To, že Evropskou radu reprezentují politici z tohoto regionu, považuje Havlíček za více než symbolické. Polsko i ČR jsou podle něj mezi nejaktivnějšími podporovateli Ukrajiny. "Spolu se Slovinskem jsou také mezi osmičkou zemí, které oficiálně podpořily udělení kandidátského statusu Ukrajině, což je velmi silné symbolické gesto," uvedl. Návštěva podle něj ukazuje silné vůdčí postavení zemí ze střední Evropy. "O to více, že Česko bude Evropské unii v příštím půlroce předsedat," sdělil.
Návštěva může podle Havlíčka přispět k symbolické podpoře Ukrajiny a Kyjeva v jejich obraně proti ruským okupantům i k psychologickému ujištění, že Evropa za nimi stojí. "V těchto vypjatých momentech je velmi důležité, že evropští státníci do Kyjeva odjeli, o čemž byly zpraveny jak mezinárodní organizace, tak s velkou pravděpodobností Rusové, aby se předešlo bezpečnostnímu riziku," uvedl. Hovořil i o praktickém rozměru cesty vzhledem k výměně informací o možnostech další pomoci.
Podle Boháčka se otevírá cesta k větší jednotě a schopnosti EU řešit obranu a bezpečnost. Konkrétně jde o prosazení důrazu na obranu východního křídla Evropy, a ne jen jižního. "Tedy nestabilní oblasti severní Afriky a Blízkého východu, které jsou zásadní například pro Francii, jako hlavní hlas v obranné integraci EU," sdělil. EU se bude muset zaobírat nejen malými intervencemi a konflikty v sousedství, ale i konvenční válkou, což byl úkol přenechávaný dlouhodobě NATO, dodal.
Domnívá se také, že situace může přispět ke změně závislosti na Spojených státech v otázce bezpečnosti. Washington má podle Boháčka poměrně rezervovaný přístup k válce na Ukrajině a Evropa si uvědomuje, že tento konflikt je zejména její problém, specificky pak problém východní Evropy. "Pokud budou východoevropské státy společně schopné toto téma vést v EU, otevírají se dveře pro vznik obranyschopné a autonomní Evropy," doplnil analytik.
